Nejdivnější sny se mi většinou zdávají za úplňku, tentokráte však ne. Úplněk mi zcela zabránil ve spánku, tím pádem mi až noc po něm připravila nemilý zážitek. Už několikrát se mi zdálo, že můj život skončil rukou kata, ale ještě nikdy jsem se neocitla v pozici samotného popravčího mistra. Všechno je jednou poprvé, nemám pravdu?
Jsem na pohled statný, vysoký a - jak soudím z pohledů lidí kolem mě - hrůzu budící muž. Na sobě mám čistý červený plášť a chlapec vedle mě drží v ruce velkou sekeru. Teprve při pohledu na ni mi dochází, kdo jsem. Zmocňuje se mě panika, ale to už ke špalku vedou odsouzence, sotva dvacetiletého kluka s téměř vytrhanými blonďatými vlasy a vystrašenýma očima světlé barvy. Je oblečen v něčem, co připomíná pytel. Lidé kolem syčí a házejí po něm drobné kamení, což se strážím nelíbí, neboť kamínky dopadají i na ně. Kupodivu ale mlčí a kráčejí důstojně dál.
Dobře živený pán se spoustou šperků stojí kousek ode mě a předčítá rozsudek. Lidé jsou nadšeni a něco křicí, ale já jim nerozumím. Pán tedy pohlédne přímo na mě a podle jeho posunku poznám, co se ode mě očekává - ještě před popravou musím chlapci useknout ruku.
"To nemůžu, to po mně nechtějte!" křičím. Lidé se smějí a několik kamínků dopadne i na mě. Kryju si svář a volám, že tu vůbec nemám být, že nejsem kat a nedokážu tomu mladíkovi useknout ruku, natož ho snad zabít.
Kolem mě stojí skupina chlapců, pacholků, a jeden z nich mi nabídne, že se o ruku postará. Hlavou mi bleskne, že je to můj syn, ale moc se nad tím nepozastavuji a divoce kývám. Ať to udělá kdokoli, jen ne já!
Skryju tvář do dlaní a snažím se nevnímat zoufalý křik mučeného. Když se otočím, vidím, že už je připraven s hlavou na špalku, a jeho šedivé oči na mě hledí prosebně i nenávistně zároveň.
Snažím se mu říct, že to nechci udělat, ale on jen trpitelsky pohlédne do davu pod podiem (jak jinak to nazvat? Nic mě teď nenapadá....). Lidé se hlasitě dožadují okamžité popravy, chtějí krev, chtějí vidět jeho utrpení. Nemám na výběr, jestli to neudělám, reálně mi hrozí ukamenování. A proto si naposledy prohlédnu chlapcovu krásnou, jemnou a bledou tvář a pozvednu sekeru.
Ani nevíte, jak jsem šťastná, že se mi podařilo probudit se dříve, než mě donutili popravu skutečně vykonat. Doufám, že nic podobného se mi už nikdy zdát nebude - důvod je zjevný....

Ahojky prosím hlásneš pro denikkkatky48 klidně hlásnu i tobě jestli budeš chtít