close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"Mluvit s otevřenou pusou je strašně neslušné." M.F.

Slepičí sen

16. února 2011 v 10:41 | Lusía |  Sny
Horečka a Švankmajer, to je hrozná kombinace. Už to nikdy neudělám, protože o další takový sen rozhodně nestojím.


Probudila jsem se a vše mi připadalo naprosto obvyklé. Vylezla jsem z postele, pomalým krokem prošla kuchyní a chodbou a zamířila do koupelny, kde jsem vyskočila na umyvadlo a jedním z pařátů chňapla po kohoutku.
Vyskočila? Pařátem? Vyděsila jsem se vzápětí a pohlédla do zrcadla. Koupelna za mnou byla v pořádku. Sprchový kout se spokojeně rozvaloval v rohu vedle dveří, velký ručník pistáciového zbarvení nestoudně mrkal na vedle stojící komodu, jako by do ní už už chtěl vklouznout, zatímco důstojná záchodová mísa prostě jen stála ve svém koutě, tvářila se nezaujatě a čekala na někoho, komu by mohla poskytnout své nezištné služby, jak už mají záchodové mísy ve zvyku. Jen já jsem do toho pokojného obrazu nějak nezapadala. Byla jsem totiž slepice.
Ne, nejde o žádnou metaforu, byla jsem opravdová slepice. Ten baculatý pták, který ze zásady nelítá a tráví svůj volný čas pojídáním čehokoli a trháním peří z baculatých těl svých družek. Měla jsem všechno - nazrzle hnědé peří, kraťoučké pařáty, zdeformovaný zobák, divnou červenou věc na hlavě i ten strašlivý slepičí pohled, který vyděsil i mě samotnou, když jsem ho na sebe upřela.
Seskočila jsem z umyvadla a začala pobíhat po domě. Chtěla jsem křičet, ale vycházely ze mě jen ty zlopověstné, chorobně nemelodické kdákavé zvuky.
Proboha, ať někdo přijde a podřízne mě, takhle přece nemůžu běhat po světě, pomyslela jsem si. Ale dům byl pochopitelně prázdný a dveře zavřené. I kdybych dokázala vzlétnout ke klice, těžko bych zobákem nebo pařátem odemkla.
Možná někdo přijde, napadla mě spásná myšlenka, přijde a podřízne mě. I kdyby ten někdo třeba slepice nejedl, může mě celkem výhodně prodat - přece jen pocházím z ekologického chovu. Uvědomila jsem si ale, že aby o mě tohle mohl tvrdit, bude potřebovat mou dokumentaci, jinak mu nikdo neuvěří a budu považována za další zvíře z klece, jakými je trh zaplaven. Vběhla jsem tedy zpět do ložnice a s vypětím všech sil otevřela zobákem skříň. Jak příhodné, že jsem týden proležela v horečkách a neměla tedy čas uklidit ve skříni! Jen díky tomu vypadla má černá kabelka, kterou jsem zrovna potřebovala. Zabořila jsem své ošklivé drápy do věrné kabelky a nezbývalo mi než žasnout, jak snadno se trhá. Z díry se začala valit krev. Cílila jsem její zápach, ale nevěnovala mu pozornost. Pozoruhodné, nebýt slepice, už bych ležela v mdlobách. Když největší proud krve navždy přebarvil béžový koberec, zabořila jsem pařát hluboko do rány a hledala. Vytažený žaludek přistál na posteli, střeva se svíjela na podlaze jako hadi ve smrtelné křeči a mozek raději spěšně opustil své dočasné útočiště, aby nepřišel k úrazu. Ihned poté jsem našla svoji peněženku. Naštěstí se otevřela sama a po chvíli dávivého kašle vyplivla mé doklady.
Prohlédla jsem si občanský průkaz, na kterém se vedle mé fotky skvěl dosti kýčovitý, nesčetnými kudrlinkami zdobený zlatý nápis: Z EKOLOGICKÉHO CHOVU.
Ale to je přece moje civilní fotka! Nikdo mi neuvěří, že jsem původně byla tahle ženská. Musím to nějak zfalšovat!
Vtom jsem uslyšela bouchání na dveře. S hlasitým zakdákáním jsem vběhla do předsíně, jenže tam stál nějaký neznámý muž. Zákeřně se zasmál a působivě zamával dlouhým pláštěm. Ovanul mě známý zápach kafilérie.

Slepice
 


Komentáře

1 hry-online-zdarma-superhry | Web | 15. června 2011 v 3:42 | Reagovat

Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari, originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz

2 Lusía | 15. června 2011 v 14:19 | Reagovat

Nechci, nechci, nechci! Jděte s tím někam pryč....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama